Egypt je jedním z míst, kde se zrodila civilizace – civilizace s centralizovanou státní organizací, stavbami a uměleckými památkami, které dodnes obdivujeme, a s vlastním písmem. Ale jak se tato civilizace zrodila? Přece vše nezačalo jen tak z ničeho, mávnutím kouzelného proutku? Co předcházelo vzniku starověkého egyptského státu a kdy a kde se objevilo první písmo? To vše se dozvíte v tomto článku.

  • Saharská neolitická kultura

Po celý paleolit se v oblasti severovýchodní Afriky střídala vlhká a suchá období. Ve vlhkých bylo nilské údolí bažinaté a neobyvatelné a lidé osídlovali tzv. Západní poušť (západní Sahara, východ Libye a západ Egypta), v suchých naopak vysychala Sahara a lidé se stahovali k Nilu. 

Poslední vlhké období trvalo přibližně od 9000 př. l. do 5000 př. l., kdy zde existovala tzv. Saharská neolitická kultura, která podle posledních výzkumů významně ovlivnila kulturu starověkého Egypta.

Už od 9000 př. l. znali výrobu keramiky, kolem 7500 př. l. zde domestikovali dobytek (krávy) a hloubili studny.

Kolem 5500 př. l. začala Sahara postupně opět vysychat. Začali proto chovat ovce a kozy, které mají menší nároky na vodu. Kráva se stává posvátným zvířetem (je spojená s vodou). Probíhá postupné stěhování na jih (do Núbie), na východ k Nilu a do vyšších poloh.

Oáza Dakhleh – kolem 5500 př. l. kultura Bašendi (lovci žiraf, chovatelé dobytka, možná obrázkové písmo).

Nabta Playa (na půl cesty mezi pouští a údolím Nilu, 100 km západně od Abú Simbel) – trvalé osídlení už od 7000 př. l. Největší rozkvět 4500–4000 př. l. – megalitické stavby spojené s kultem slunce a posvátné krávy.

Gilf Kebír (vyšší poloha – pozdější vysychání) – kolem 4500 př. l. zde vznikly jeskynní malby (tzv. Jeskyně šelem a Jeskyně plavců, první obraz náčelníka s palicí, který zabíjí nepřátele, tento motiv se objevuje např. na Narmerově paletě a dále, je zásadní pro egyptskou ikonografii).

 

Kolem 5000 př. l. se lidé z pouště usazují poblíž Nilu (např. badárská kultura – obydlí a zvyky typické pro saharské pastevce).

Kolem 3500 př. l. oblasti definitivně vysychají a vzniká Západní poušť.

Možný přínos saharské kultury: kult slunce, posvátné krávy (později Hathor), ikonografie náčelníka porážejícího nepřátele.

Jeskyně šelem – postava náčelníka

  • Předdynastická doba

Během 5. tisíciletí př. l. vzniklo v oblasti Dolního Egypta několik zemědělských kultur: el-Omari (4 600–4250 př. l.), Fajjúmská (5450–4400 př. l.), Merimdská (5000–4100 př. l.) a Maadí (4000–3200 př. l.).

V Horním Egyptě to byla kultura Nakáda I (4400–3500 př. l., také zvaná amerská podle el-Amrah), II (3500–3200 př. l., girzánská podle al-Girza, zahrnovala i Hierankopolis a Abydos) a III (3200–3000 př. l., semainská podle as-Semaina).

Všechny tyto kultury znaly keramiku a zemědělství a měly kontakty zejm. se starou Palestinou. Kultury Maadí a Nakáda II a III používaly i měděné nástroje. Už v této době zde vládnou neomezení vládci, náčelníci.

Hierakonpolis (Nechen / Nekhen) – centrum v Horním Egyptě, kultovní místo sokolího boha Hora. Osídlení od 4400 př. l., největší rozkvět kolem 3400 př. l. Nález nejstarší nástěnné malby (Hierankonpolis wall painting, 3450 př. l.), Narmerovy palety (3000 př. l.) a palice krále Škorpiona (3000 př. l.), dále tzv. „Pevnost“ krále Chasechumaje (2. dynastie).

al-Girza (poblíž Fajjúmské oázy) – hlavní centrum kultury Nakáda II. Symboly na keramice girzánské kultury se považují za předchůdce hieroglyfů.

  • Nultá dynastie (3300–3100 př. l.)

Kolem 3200 př. l. se okolní původně vlhčí podnebí začalo měnit na suché a k přežití bylo nutné budovat zavlažovací kanály, aby se lépe využily pravidelné nilské záplavy. K tomu bylo zapotřebí lepší organizace, a tak vznikly první státní útvary.

Panovníci z této doby jsou anonymní nebo legendární (král Štír/Škorpion, Iri-Hór, Meni). První královská hrobka (U-j) a první hieroglyfy na keramice (např. Narmerova paleta).

Narmerova paleta

 

Umm el-Káb (nekropole u Abydu) – kultovní místo boha Usira, nález hrobky U-j (možná hrobka „krále Škorpiona“, datováno 3200 př. l.), nález hliněných střepů s nejstaršími hieroglyfy.

Narmerova paleta – obřadní kamenná paleta, pochází z 31. století př. l., nalezena v Hierankopolisu, je na ní zobrazen král Narmer ve vítězné pozici s korunou Dolního Egypta a několik hieroglyfů.

Přehled:

Saharská neolitická kultura (9000–3500 př. l.)

  • vznik zemědělství, chov dobytka, keramika
  • kultura Bašendi (oáza Dakleh) – možná první obrázkové písmo (kolem 5500 př. l.)
  • Nabta Playa – megality, kult slunce a posvátné krávy (4500–4000 př. l.)
  • Gilf Kebír – Jeskyně plavců a Jeskyně šelem, ikonografie vítězného vládce (4500 př. l.)
  • Badárská kultura v údolí Nilu (od 5000 př. l.)

Předdynastická doba (5000–3300 př. l.)

  • první chalkolitické kultury (měď): girzánská (Nakáda II, 3500–3200 př. l., na keramice pre-hieroglyfy) a Maadí (4000–3200 př. l.)
  • nástěnná malba v Hierakonpolis (3450 př. l.)

Nultá dynastie (3300–3100 př. l.)

  • král Škorpion (hrobka U-j, 3200 př. l. – první hieroglyfy na hliněných střepech), palice krále Škorpiona
  • král Narmer (Narmerova paleta s hieroglyfy + ikonografie panovníka, 31. st. př. l.)

Knihy v češtině:

Christian Jacq: Živá moudrost starověkého Egypta. Nová Akropolis, 2016

Michael Kerrigan: Zprávy z minulosti. Písemné památky starověkých civilizací. Nakladatelství Universum, 2011

Erik Hornung: Tajemný Egypt. Kořeny hermetické moudrosti. Paseka, 2002

Rosemary Clarcková: Posvátná tradice ve starém Egyptě. Volvox Globator, 2016

Miroslav Bárta: Plavci v písku. Dryada, 2010

Images:

  1. Hierakonpolis wall painting: author Francesco Raffaele / http://xoomer.virgilio.it/francescoraf/hesyra/Hierakonpolis-tomb100.htm / Wikipedia, CC3
  2. Cave of Beasts: Clemens Schmillen/ Wikipedia, CC3
  3. Narmers palette: Wikipedia, CC0