Egypt – Stará říše

Dějiny literatury začínají srovnatelně na dvou místech: ve starém Sumeru a starém Egyptě. V obou zemích se první písemné značky i první nápisy objevily během 33. až 31. století př. l. a první souvislé texty v 26. století př. l. Egypt obohatil literární svět o svébytný pohled na život i smrt a také o nový literární žánr – životopis. Nejznámější je dnes díky novodobému převyprávění Miky Waltariho životopis Sinuhetův.

V tomto dílu projdeme období prvních šesti dynastií, kdy vznikly tzv. Texty pyramid a také úplně první kniha v egyptštině: Hardžedefovo naučení.

• Archaické období (3150–2686 př. l.)

Poslední vládce nulté a první vládce 1. dynastie, král Meni (Narmer), ovládl Horní i Dolní Egypt a založil město Mennofer. Protože původně vládl v Cínevu, mluvíme o Cínevském království. Dále vládl Hor-Aha, Džer, Wadži, Den, Adžib, Semerchet a Kaa. Z panovníků 2. dynastie je nejznámější Hetepsechemuej, Peribsen a Chasechemuej.

V archaickém období se panovníci pohřbívali do hrobek z nepálených cihel (mastab). Používala se měď a psaly hieroglyfy na papyrus nebo se vytesávaly do keramiky a kamene.

Dochovaly se pouze krátké nápisy, např. na pečetích, nádobách a stavbách (řemeslnické značky), jména panovníků, tabulky popisující pohřební výbavu a další.

• Stará říše (2686–2181 př. l.)

První vrcholné období v egyptských dějinách. Syn posledního panovníka 2. dynastie Chasechemueje a jeho manželky Nimaathab Džoser založil 3. dynastii, dobyl měděné a tyrkysové doly na Sinaji, nechal si postavit první stupňovitou pyramidu (i když jen z nepálených cihel). Jeho vezírem byl známý Imhotep.

Dále vládli Sanacht, Sechemchet, Khaba, Nebka a Huni. Z této doby pocházejí nápisy na stěnách hrobek králů a vezírů (formativní fáze životopisné literatury).

V době 4. dynastie vznikly klasické velké pyramidy – lomená Snofrevova a 3 velké pyramidy v Gíze: Menkaureova, Rachefova a Chufevova. Za panovníka Radžedefa vzrůstal kult boha Re.

Kolem roku 2530 př. l. byla napsaná nejstarší egyptská kniha – Hardžedefovo naučení (Hardžedef byl princ, syn Chufeva). 

Za vlády 5. dynastie vrcholil kult boha Re jako slunečního boha (od této doby nesl faraon titul „syn Reův“, faraoni budovali sluneční chrámy). Významnými vládci byli Sahure, Niusirre a Džedkare Isesi, z vezírů Ptahšepses a Ptahhotep. Za posledních králů slábl kult Rea a vzrůstal kult Hora a Usira.

Vezír Ptahhotep je údajný autor známých naučení (kol. r. 2350 př. l.), která byla uznávaná a stále znovu opisovaná.

Z doby posledního krále Venise (Unase, 2375-2345 př. l.) pocházejí nejstarší Texty pyramid.

texty pyramid v hrobce faraona Venise

V období 6. dynastie vzrůstá moc vezírů a lokálních vládců (nomarchů) na úkor faraonů. Vezír Kagemni (za faraona Tetiho, kol. 2300 př. l.) se považuje za autora Naučení pro Kagemniho. 

Texty pyramid byly objeveny v hrobkách faraona Pepiho I. (Pjopej I.), Tetiho, Menenréa, Pepiho II. a jeho tří manželek. Po smrti Pepiho II. se vláda rozpadla. Krátce vládla ještě jeho dcera Neitokret, první egyptská faraonka.

Žánry

1) Texty pyramid

První a nejúplnější soubor textů byl objeven v roce 1880 v hrobce faraona Pepiho I. (6. dynastie, 23. století př. l.), nejstarší pocházejí z 24. století př. l. (5. dynastie – farao Venis). Poslední pocházejí z 1. přechodné doby (8. dynastie, 22. století př. l.).

Jsou to nábožensko-mytologické texty, tzv. egyptská „kniha mrtvých“ – tedy různé návody, chvalozpěvy na bohy a magické formule, které mají zabezpečit posmrtný život králi a dalších osob pohřbených v hrobce. Byly psány přímo na vnitřní stěny pyramid, proto se nazývají „texty pyramid“.

Texty obsahují starší, ústně uchovávané formule a zpěvy a také narážky na různé mýty. Nejde o jednotný kodex, každé jsou originální, některé motivy a zpěvy se opakují.

První výbor v moderním jazyce (ve francouzštině) byl vydán v roce 1884 (Gaston Maspero). Část byla přeložená i do češtiny (seznam pod článkem).

2) Životopis

Předchůdcem žánru jsou královská jména a tzv. ideální biografie v hrobkách (1.–4. dynastie) – informují o postavení a dobrých skutcích zemřelého, zdůrazňují věrnost společenskému řádu (maat).

Nejstarší životopis byl nalezen na stěnách Mecenovy hrobky (3. dynastie). Tento žánr se vyskytuje až do konce egyptské říše.

3) Historiografie

Patří sem hlavně tzv. královské anály (genut), tedy soupis vládců a jejich činů, popř. důležitých událostí za jejich vlády. Žánr se dále rozvíjel, oblíbený byl v Nové říši.

Palermská deska (fragment čedičové stély) = nejstarší historiografický text (vznikla kolem r. 2400 př. l., 5. dynastie). Obsahuje jména faraonů od bájných předdynastických vládců po vládce 5. dynastie. Informace zahrnují dobu nástupu vládce na trůn, výšku nilských záplav v letech jeho vlády, zakládání chrámů, válečná tažení, sčítání zajatců, sčítání dobytka a podobně.

přepis části Palermské desky, která zmiňuje krále Nebku

4) Naučení a proroctví

Naučení (sebajet) = soubory moudrých rad do života.

Nejstarší je Hardžedefovo naučení (kolem roku 2530 př. l., 4. dynastie, podle jiných pramenů až v 5. dynastii). Obsahuje rady otce synovi (dobře se oženit, zplodit syna a postavit mu dům, postavit si hrobku a zabezpečit posmrtné obřady). Dochoval se pouze začátek.

Naučení pro Kagemniho (6. dynastie) – text nabádá k pokoře, nevybočování, respektování autorit a slušnému chování. Dochoval se pouze konec, dochovaný text pochází z doby 12. dynastie.

Ptahhotepovo naučení (6. dynastie) – text opět nabádá ke skromnému vystupování. 

5) Zákoníky a právní texty

Patří sem královské výnosy (wedž), které měly zákonodárnou funkci, záznamy soudních jednání, mezinárodní smlouvy a další právní smlouvy a texty. Všechny najdeme už ve Staré říši. 

6) Korespondence

Ve Staré říši se objevuje hlavně domácí korespondence a tzv. dopisy mrtvým.

7) Hospodářské texty

Důležitý zdroj poznání o fungování společnosti a institucí (stát, palác, chrám). Byly psané hieratickým písmem. Nejstarší dochovaný archiv byl objeven v Gebelénu a obsahoval texty o organizaci práce v provinciích na přelomu 4. a 5. dynastie. Další archiv (Abúsírské papyry) odhaluje fungování královského zádušního kultu v době 5. a 6. dynastie. 

8) Lékařské texty

Praktické návody k léčení byly zapisované hieratickým nebo démotickým písmem na papyrus. Ty, které byly napsané ve Staré říši, se nedochovaly. 

Knihy v češtině:

Jaromír Kozák: Egyptština – jazyk bohů. Kurz hieroglyfické egyptštiny. Onyx, 2010

Zbyněk Žába: Tesáno do kamene, psáno na papyrus. Praha, Svoboda, 1968

Jaromír Kozák: Egyptská kniha mrtvých I. Praha, Eminent, 2001

Jaromír Kozák: Egyptská kniha mrtvých II. Praha, Eminent, 2002

Jaromír Kozák: Egyptská kniha mrtvých III. Praha, Eminent, 2003

Jaromír Kozák: Hermetismus – tajné nauky starého Egypta. Eminent, 2002

František Lexa: Výbor ze starší literatury egyptské. Praha, 1947

František Lexa: Staroegyptské čarodějnictví. Kladno, 1923

František Lexa: Náboženská literatura staroegyptská. Hermann a synové, 1999

Geraldine Pinchová: Magie ve starém Egyptě. Mladá fronta, 2010

Christian Jacq: Živá moudrost starověkého Egypta. Nová Akropolis, 2016

Jan Assmann: Egypt – theologie a zbožnost ranné civilizace. OIKOYMENH, 2003

Michael Kerrigan: Zprávy z minulosti. Písemné památky starověkých civilizací. Nakladatelství Universum, 2011

Erik Hornung: Tajemný Egypt. Kořeny hermetické moudrosti. Paseka, 2002

Rosemary Clarcková: Posvátná tradice ve starém Egyptě. Volvox Globator, 2016

Kolektiv: Písemnictví starého Předního východu. Oikoymenh, 2011

Images:

1. Texty pyramid ve Venisově pyramidě. Brooklyn Museum Archives, wikipedia, CC0
2. Texty pyramid ve Venisově pyramidě. Brooklyn Museum Archives, wikipedia, CC0
3. Inscription on the Palermo stone mentioning the last years of king Khasekhemwy or Nebka. Author: Nephiliskos/ wikipedia, CC3